|
|
HOSPODÁŘSKO-POLITICKÉ DOPADY PŘISTOUPENÍ ČESKÉ REPUBLIKY K EUROZÓNĚ DO ROKU 2020
Bohata, Martin ; Štěpánek, Pavel (vedoucí práce) ; Ševčíková, Michaela (oponent)
Práce se zabývá potenciálním přistoupením České republiky k eurozóně do roku 2020. Jaké přínosy a náklady se zavedením eura v České republice souvisí? Prospělo by České republice zavedení společné evropské měny? Teoretická část práce popisuje vývoj a vznik Evropské měnové unie. Jsou popsány výhody a také rizika, která s sebou společná měna přináší. V praktické části práce je odhadnut hlavní náklad související se ztrátou autonomní měnové politiky a kurzového mechanismu. Velikost nákladu je vyčíslena v pásmu 0,59 až 2,34 % HDP. Ze srovnání přínosů a nákladů je pak patrné, že zavedení eura by pro Českou republiku představovalo celkovou ztrátu. Také je provedeno srovnání hospodářského vývoje České republiky a Slovenska. Je ukázáno, že Slovensko se nevyvíjelo statisticky významně odlišně od České republiky. Závěr práce zni následovně: pokud by euro bylo zavedeno do roku 2020, České republice by neprospělo.
|
|
|
The Maastricht fiscal criteria, their formation and problems with meeting the criteria in the EU
Mihalec, Lukáš ; Izák, Vratislav (vedoucí práce) ; Klazar, Stanislav (oponent)
Tato práce pojednává o Maastrichtských kritériích a analýze dodržování fiskálních pravidel dané smlouvy v letech 1995 až 2015 na vybraném vzorku zemí eurozóny: Slovensko, Belgie, Německo a Řecko. Vyhodnocení dodržování těchto pravidlech u daných států je cílem naší práce. Práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole najdeme základy teorie optimální měnové oblasti. Ve druhé kapitole na tuto teorii navazuje samotné obeznámení se s Maastrichtskými kritérií. Ve třetí kapitole je provedena analýza dodržování fiskálních kritérií na našem vzorku zemí.
|
|
|
Teorie optimálních měnových oblastí: regionální aspekty
Ubry, Michael ; Šíma, Ondřej (vedoucí práce) ; Pour, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá teorií optimálních měnových oblastí, která byla využita pro analýzu jednotlivých krajů České republiky. Samotná analýza se opírá především o tři kritéria: mobilita výrobních faktorů, otevřenost ekonomiky a diverzifikace produkce. Cílem práce bylo zjistit, zdali jsou jednotlivé kraje ČR připravené na měnovou integraci například v podobě přijetí eura a především zdali tvoří optimální oblast s ostatními regiony ČR. Z výsledků analýzy vyplývá, že Česká republika netvoří optimální měnovou oblast, ale i přesto je pro ní výhodné mít jednotnou měnu především z důvodů snížení transakčních nákladů a zachování suverenity území. Z čistě ekonomické a teoretického pohledu by tedy existence krajských měn přinesla daným krajům více nákladů než přínosů. Výsledky práce také naznačují, že ne každý kraj bude vhodným kandidátem pro vstup do eurozóny.
|
|
|
The Eurozone and small open economies from the perspective of the Optimum Currency Area Theory
Bodnár, Juraj ; Šíma, Ondřej (vedoucí práce) ; Pour, Jiří (oponent)
Cílem práce je zhodnotit dosavadní poznatky o teorii optimální měnové oblasti a zhodnotit eurozónu a vybrané malé otevřené ekonomiky z pohledu této teorie. Kromě tradiční formy teorie OCA se vyprofilovala i teorie endogenity, která připouští naplňování kritérií OCA i ex post. Opačný přístup formuloval P. Krugman v hypotéze specializace. V práci jsem na základě zkoumání plnění kritérií teorie OCA zjistil, že eurozóna není optimální měnovou oblastí. Dalším zjištěním je, že malá otevřená ekonomika má omezené možnosti pro provádění nezávislé měnové politiky a proto je její členství v měnové unii dlouhodobě nezbytné. Její členství má však své nevýhody zejména v podobě vývoje kurzu především na základě fundamentů velkých ekonomik (členů měnové unie). Dále jsem zjistil na základě porovnání makroekonomických veličin jednotlivých zemí, že členství malých otevřených ekonomik v eurozóně je vhodné, ale má svá rizika. V práci jsem také zjistil, že malé země (především mikrostáty) se musí spíše specializovat na export služeb - cestovní ruch, finanční a administrativní služby.
|
|
|
Pakt stability a růstu a jeho dopady na vztahy mezi státy eurozóny
Voříšková, Tereza ; Sršeň, Radim (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Bakalářská práce analyzuje Pakt stability a růstu s ohledem na vztahy mezi členskými státy eurozóny. Nejdříve teoreticky popisuje evropský integrační proces a následně zjišťuje, jestli je Evropská měnová unie v optimální měnové oblasti. Dále je vymezen obsah Paktu stability a růstu a v něm rozpory mezi politickými a ekonomickými záležitostmi. Na závěr se zamýšlí, zda Pakt stability a růstu, i po reformách, které proběhly, má negativní dopad na vztahy mezi členy eurozóny.
|
|
|
The impact of the debt crisis on monetary integration in Europe
Pecho, Maroš ; Čajka, Radek (vedoucí práce) ; Hinčica, Vít (oponent)
Otázka měnové integrace v Evropě je na každodenním programu zasedání, které se konají v rámci byrokratických struktur Evropské unie, Eurozóny a dalších. Ke stavu plné vytíženosti těchto struktur vedl hlavně začátek dluhové krize, která vypukla v roce 2009. V této práci je vysvětlena měnová integrace obecně, její plynoucí náklady a benefity, a také historický vývoj v rámci monetární unie v Evropě. Důraz je kladen na příčiny vzniku dluhové krize s podrobným popisem a interpretací principu globálních nerovnováh, aplikovaných na státy Eurozóny. V části pojednávající o globálních nerovnováhách jsou uvedeny také státy označované akronymem PIIGS a jejich role v rámci dluhové krize. Nejdůležitější částí je část zachycující konkrétní kroky v rámci prohlubování měnové integrace v Evropě a to vytvořením mechanismů stability - EFSM, EFSF, ESM; dále přípravou vytvoření tzv. bankovní unie; zavedení daně z finančních transakcí atd. Zmíněné jsou i v teoretické rovině diskutována možná řešení v podobě eurobondů a dezintegrace eurozóny. Konečným příspěvkem je shrnutí vlivu dluhové krize na samotnou integraci.
|
|
|
Euro crisis or the crisis of public finance?
Pavelčík, Pavol ; Řežábek, Pavel (vedoucí práce) ; Zeman, Karel (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na současné hospodářské problémy v eurozóně, které jsou způsobeny existencí jedné monetární a sedmnácti nezávislými fiskálními politikami. Teoretická část práce se věnuje komplexnímu vztahu fiskální a monetární politiky a kritériím optimální měnové oblasti. Praktická část se zabývá analýzou monetární politiky z pohledu vývoje inflace a inflačních diferenciálů, vývojem reálného efektivního měnového kurzu, úvěrové expanze a vlivu nízkých úrokových sazeb na vznik bubliny na nemovitostním trhu. Analýza fiskální politiky se zaměřuje na dodržování pravidel Paktu stability a růstu ohledně výšky deficitu a vývoje dluhu veřejných financí. V závěru se práce v krátkosti zabývá popisu nové fiskální smlouvy a smlouvy o Evropském mechanismu pro stabilitu.
|
|
|
Teorie optimální měnové oblasti a vstup ČR do EMU
Vála, Vladimír ; Koderová, Jitka (vedoucí práce) ; Kučera, Lukáš (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zjistit, zda Evropská měnová unie splňuje kritéria optimální měnové oblasti, vyhodnotit nominální a reálnou konvergenci České republiky k EMU a zhodnotit přínosy a náklady plynoucí ze zavedení společné měny v České republice. Uvádím základní kritéria optimální měnové oblasti a zjišťuji, zda jsou v rámci EMU splněny. Jde o tři hospodářská kritéria, tři politická kritéria, kritérium sladěnosti hospodářského cyklu a také zde zmiňuji Brownovy testy a Klausova "českolipská" kritéria. Práce také analyzuje, zda Česká republika splňuje Maastrichtská (nominální) konvergenční kritéria a do jaké míry je dosaženo reálné konvergence. V závěru jsou uvedeny přínosy a náklady spojené s členstvím v Evropské měnové unii pro Českou republiku.
|
|
|
Optimální měnová oblast: endogenita kritérií, Simulace zavedení Eura v České republice
Bernardová, Radana ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; de Lara Resende, José (oponent)
Cílem této práce je analyzovat téma endogenity kritérií optimální měnové oblasti se zaměřením na Eurozónu a simulovat zavedení měny Euro v České republice. Detailně je popsána teorie optimální měnové oblasti, jsou srovnány přínosy a náklady měnové unie. Práce obsahuje i literární rešerši zaměřující se na téma integrace versus asymetrické šoky, východní rozšíření EU v roce 2004 a na hypotézu endogenity kritérií. Praktickou část práce tvoří simulace zavedení Eura v České republice. Tato část obsahuje data, ekonometrický model a výsledky.
|
|
|
Endogenita kritérií OCA v kontextu EMU
Drnek, Adam ; Hlaváč, Petr (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Tato práce zkoumá hypotézu endogenního charakteru synchronizace hospodářských cyklů zemí tvořících měnovou unii, přičemž vychází z teorie optimálních měnových zón (OCA). Model se zabývá analýzou sladěnosti cyklů zemí periferie se zeměmi jádra Evropské měnové unie. Pomocí testů kointegrace a lineární regrese zkoumá přítomnost dlouhodobé či krátkodobé synchronizace cyklů. Po srovnání naměřených hodnot synchronizace před vstupem a po vstupu do EMU za přispění metody Differences-in-Differences vyvozuje závěr o endogenním charakteru synchronizace cyklů zemí periferie s hospodářským cyklem jádra EMU.
|
host ::
RSS.